už to je doba

mám ještě víru?

vidím teď, „dopředu” přicháze odtud

nesu se vzduchem, bezcílný,

bezučelný

ještě neumím to dobře

v nějakých dnech,

i v nějakých dnech,

tak víra ode mě odešla,

v tomto okamžiku,

neměl jsem tuhle nutnou sílu,

a ode mě odešla,

říkám, že jsem ji ode mě vytáhl

že jsem přestal žít víru,

přestal jsem být vírou,

když jsem dokazal tomu očividně porozumět,

jak být, jak jsem byl nepřítel víru

v jádřínci mém, jak víra tam hnije,

a zemře, v okamžiku, kdy se "já" zrodil,

a kde dneska existuju, jak dneska existuju

jsem, byl jsem, slabý,

"moje myšlenky" už moje nejsou,

"moje pocity" už nemám,

bojím se, už znovu

bojím se lidí,

bojím se myšlenek pomyslných,

bojím se tudiž života

bojím se tudiž přirody

zase se bojím

bojím se o sebe

bojím se o neúspěch

jdu životem létavý, volný, ale bezcílný

měl jsem v tom víru, ale dneska mám strách